Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Dochází k nevratným změnám na mozku a poklesu kognitivních funkcí, jako jsou myšlení, paměť a úsudek. Jde o nejčastější typ demence u osob starších 65 let.
V raném stádiu dochází k poruchám paměti, časové dezorientaci, známkám deprese, úzkostí a dalším snadno přehlédnutelným příznakům. Ve středním stádiu onemocnění se prohlubují poruchy osobnosti, člověk přestává být schopen vykonávat běžné aktivity, obtížně komunikuje a je zmaten. V pozdním, posledním stádiu dochází k poruchám příjmu potravy, rozpoznání blízkých osob, úplné ztrátě soběstačnosti a rozkladu celé osobnosti. Onemocnění je smrtelné, lékaři dokáží pouze zpomalit jeho průběh. Přesná příčina onemocnění není známa.
Ztráty paměti a orientace
Neschopnost učit se novým věcem
Problémy čtení, psaní a práce s čísly
Neschopnost racionálního myšlení a organizace
Ztráta pozornosti
Neschopnost adaptace na nové situace
V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Často se stává, že diagnóza se stanoví až ve středním nebo pozdním stádiu, kdy léčba nezlepšuje stav paměti, pouze ji udržuje na momentální úrovni. Nemocný pak v pozdním věku strádá a je ohrožen nedostatkem živin, dehydratací, podchlazením když se zatoulá, nebo také nechtěným úrazem. Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku. Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci.
Vyšší věk
Dědičnost
Otřesy mozku
